Pravidla měření, která si může každý přepočítat
Autoritou Politometru je metodika — nikdy redaktor, administrátor ani AI. Stejná data + stejná metodika = stejný výsledek, dnes i za deset let. Historie se nepřepisuje; změna metodiky znamená novou verzi a přepočet.
Verze 1.1 zastřešuje dva výpočty: Směr obou os počítá kriteriální část PMP (13 kritérií, rovné váhy), Význam a Dopad pětifaktorové průměry. Každé skóre v databázi nese tuto verzi.
Jak se ze zákona stane bod na kompasu?
Celou metodiku shrnuje cesta o pěti zastávkách. Sledujte jeden skutečný zákon — důchodovou reformu (č. 417/2024 Sb.) — a pak si každou zastávku rozklikněte níže.
Sbírka zákonů
Zákon vstupuje na linku
Každý vyhlášený předpis automaticky vstupuje do fronty — nic nevybíráme ručně, měříme reformy i technické vyhlášky.
Rozpad
Zákon se rozloží na opatření
Jedna novela = často víc samostatných změn. Reforma se rozpadá na věk odchodu, valorizace a vdovské důchody — každé se měří zvlášť.
Kontrolní stanoviště
Opatření projede 13 kritérii
Na každém stanovišti se odpovídá na standardizované otázky rozhodovacího stromu — každá nenulová odpověď musí mít komentář a zdroj.
Výpočet
Skóre spočítá algoritmus
Nikdo nezadává výsledné číslo: směr × intenzita. Vyzkoušíte si to níže na cvičném opatření.
Kompas
Střelka se pohne
Opatření přispěje do váženého vektorového součtu — reforma pohne kompasem víc než deset vyhlášek.
Kapitola 1
Měříme, neposuzujeme
Politometr neposuzuje, zda je opatření dobré, nebo špatné. Měří pouze, kam opatření posouvá stát oproti předchozímu stavu — vždy srovnáváme PŘED a PO, nikdy „správně/špatně". Zda je rozhodnutí správné, si určujete sami. Proto striktně oddělujeme tři vrstvy: výpočet, vysvětlení a očekávané důsledky (vzdělávací popis bez skóre a stanoviska).
Proč to tak je?
Jakmile by web říkal „dobře/špatně", přestal by být měřidlem a stal by se dalším názorem. Teploměr taky neradí, jestli se máte obléknout — jen spolehlivě ukazuje, kolik je stupňů.Kapitola 2
Dvě osy = dvě univerzální otázky
Kdo rozhoduje o ekonomických zdrojích?
trh ↔ stát · veřejně vykládáme jako pravicovější ↔ levicovější
Kdo rozhoduje o způsobu života?
jednotlivec ↔ kolektivní pravidla · veřejně liberálnější ↔ konzervativnější
Ideologické pojmy jsou jen překladem pro čtenáře — měříme vždy konkrétní mechanismus (více/méně role státu, více/méně osobní svobody), ne nálepku.
Kapitola 3
Nikdo nezadává skóre. Přesvědčte se
Analytik ani AI nikdy neurčují výsledné číslo. Odpovídají pouze na standardizované otázky rozhodovacího stromu u jednotlivých kritérií a výsledek spočítá algoritmus: směr kritéria (−100 = k trhu / více svobody … +100 = ke státu / více pravidel) × intenzita (0–1, z rozsahu, trvalosti, závaznosti a objemu). Osa je pak váženým průměrem aktivních kritérií. Dva analytici se stejnými podklady musí dojít ke stejnému výsledku.
Živá ukázka · kritérium Veřejné výdaje
Cvičné opatření: „Stát zavádí nový příspěvek na bydlení pro mladé rodiny."
1 · Mění opatření veřejné výdaje?
2 · Jak velká změna to je?
Mírně levicovější (+27,5 ze −100…+100)
Výsledek = směr × intenzita. Změňte odpověď — střelka se přepočítá. Přesně tohle se děje u každého skutečného opatření; analytik nikdy nezadává výsledné číslo.
Toto je cvičné opatření — u skutečného měření musí mít každá nenulová odpověď povinný komentář a zdroj, jinak ji systém nepustí k publikaci. Výpočet ukázky dělá tentýž kód jako u ostrých opatření.
Kapitola 4
13 kritérií — principy, ne témata
Ekonomická osa má 8 kritérií, společenská 5. Každé měří jeden princip a má vlastní rozhodovací strom.
Ekonomická osa
Veřejné výdaje
utrácí stát víc, nebo míň?
Daňová a odvodová zátěž
platí lidé a firmy státu víc?
Přerozdělování
přesouvá zdroje mezi skupinami?
Regulace trhu
přibývá trhu pravidel a povinností?
Role státu
vstupuje stát do hry jako hráč?
Konkurence a tržní neutralita
hraje se podle stejných pravidel pro všechny?
Vlastnická práva a smluvní svoboda
smím se svým majetkem nakládat volně?
Odpovědnost jednotlivce vs. kolektiv
nese riziko jednotlivec, nebo všichni?
Společenská osa
Osobní autonomie
rozhoduje o mém životě víc stát?
Občanské svobody
smím říkat, scházet se, sdružovat se?
Soukromí
ví o mně stát víc, než musí?
Bezpečnost vs. svoboda
přibývá kontrol a donucení?
Veřejné normy
přibývá pravidel chování?
Proč to tak je?
Kritérium vždy měří princip, ne téma. Témata jako migrace, rodina nebo školství nejsou kritéria — promítají se do principů podle obsahu opatření (např. povinná registrace určité skupiny → občanské svobody + soukromí + bezpečnost). Jen tak je stejné měřítko použitelné na jakýkoli zákon.Kapitola 5
Dvě veličiny každého opatření
Směr
kam opatření posouvá stát — obě osy, −100 … +100; slovně od „výrazně pravicové“ po „výrazně levicové“.
Význam
jak velký praktický dopad má (0–10): průměr dosahu, intenzity, délky účinku, fiskálního a systémového významu. Slovně: zanedbatelný · malý · střední · velký · zásadní.
Malé opatření může být ideologicky výrazné, ale s malým dopadem — a naopak. Proto se směr a význam měří odděleně.
Jak číst krajní hodnoty
−100 a +100 jsou teoretické maximum — nastaly by, jen kdyby všechna kritéria táhla naplno jedním směrem. Reálná opatření proto leží v užším pásmu; číslo samo o sobě není „známka", čte se přes slovní stupnici.
Co přesně znamenají čísla pěti faktorů Významu
Analytik nevymýšlí číslo od oka — každou hodnotu 0–10 vybírá z pevných pásem. Hranice podkladové veličiny (roky, koruny, počty lidí) patří vždy vyššímu pásmu; peněžní pásma jsou v dnešních korunách a revidují se s verzí metodiky.
Dosah
kolika lidí se přímo týká — adresáti normy a jejich domácnosti
| 0 | do tisíce lidí — méně než 1 000 přímo dotčených osob |
| 1–2 | tisíce lidí — 1 000 – 10 000 osob |
| 3–4 | desetitisíce lidí — 10 000 – 100 000 osob |
| 5–6 | statisíce lidí — 100 000 – 1 000 000 osob |
| 7–8 | miliony lidí — 1 000 000 osob – polovina populace |
| 9–10 | většina populace — nadpoloviční většina obyvatel ČR |
Intenzita změny
jak hluboko mění pravidla oblasti
| 0–2 | kosmetická úprava — formulace, lhůty bez praktického dopadu |
| 3–4 | znatelná změna — znatelná změna pravidel v dané oblasti |
| 5–6 | významná změna — dotčení musí změnit chování |
| 7–8 | hluboká přestavba — hluboká přestavba celé oblasti |
| 9–10 | zásadní změna — zásadní změna fungování státu |
Délka účinku
jak dlouho pravidlo působí (podle textu normy)
| 0–1 | do roka — jednorázové či krátkodobé opatření |
| 2–3 | jednotky let — 1–5 let |
| 4–6 | pět až deset let — 5–10 let |
| 7–9 | přes deset let — dlouhodobé pravidlo bez koncového data |
| 10 | fakticky nevratné — fakticky nevratný stav (vzniklé nároky, zrušená instituce) |
Fiskální význam
roční dopad na veřejné rozpočty
| 0 | do 100 mil. Kč ročně — roční dopad na veřejné rozpočty do 100 mil. Kč |
| 1–2 | stovky milionů ročně — 0,1–1 mld. Kč ročně |
| 3–4 | miliardy ročně — 1–10 mld. Kč ročně |
| 5–6 | desítky miliard ročně — 10–50 mld. Kč ročně |
| 7–8 | 50–200 mld. Kč ročně |
| 9–10 | přes 200 mld. Kč ročně |
Systémová změna
typ zásahu do institucí — velikost nesou ostatní faktory
| 0–2 | parametrická úprava — sazba, lhůta, výše dávky |
| 3–5 | změna procesu — změna procesu nebo kompetencí |
| 6–8 | nová instituce či agenda — vznik nebo rušení instituce či agendy |
| 9–10 | nový systém — vznik nebo zrušení celého systému |
Kapitola 6
Dopad na jednotlivce
Vedle významu pro stát měříme i dopad na člověka, kterého se opatření týká. Počet dotčených osob se zde ignoruje — velkou skupinu zachycuje Význam. Hodnotí se typický přímo dotčený člověk (medián skupiny), ne ten nejhůře zasažený. I zde má každé číslo 0–10 pevné pásmo:
Finanční dopad
roční změna příjmů či výdajů člověka
| 0 | žádný — bez finančního dopadu |
| 1–2 | stokoruny ročně — do 1 000 Kč ročně |
| 3–4 | tisíce ročně — 1 000 – 10 000 Kč ročně |
| 5–6 | desetitisíce ročně — 10 000 – 100 000 Kč ročně |
| 7–8 | statisíce ročně — statisíce Kč ročně |
| 9–10 | existenční — mění příjem či majetek řádově |
Změna práv
vznik, rozšíření nebo zánik práv
| 0 | žádná — práva se nemění |
| 1–3 | drobná změna — drobné rozšíření či omezení práv |
| 4–6 | podstatná změna — nové právo, nebo podstatné omezení stávajícího |
| 7–9 | zásadní změna — zásadní právo vzniká/zaniká, či úzký zásah do ústavního práva |
| 10 | zásah do ústavního práva — plošný zásah do ústavně zaručeného práva |
Změna povinností
nové či zrušené povinnosti — oběma směry
| 0 | žádná — povinnosti se nemění |
| 1–3 | drobná — formulář, hlášení |
| 4–6 | trvalá povinnost — nová či zrušená trvalá povinnost |
| 7–9 | zásadní zátěž či úleva — pravidelné náklady nebo čas |
| 10 | mění způsob života — povinnost měnící způsob života |
Délka účinku
jak dlouho na člověka dopadá
| 0–1 | jednorázový — jednorázový dopad |
| 2–3 | měsíce — dopad trvá měsíce |
| 4–6 | roky — dopad trvá roky |
| 7–9 | většina života — dopad trvá většinu života |
| 10 | celoživotní — celoživotní dopad |
Nevratnost
kdo může následky zvrátit
| 0–1 | vratné vlastním rozhodnutím — plně vratné rozhodnutím samotného jednotlivce |
| 2–4 | vratné změnou pravidla — novela vše vrátí |
| 5–7 | obtížně vratné — vzniklé ztráty zůstávají i po změně pravidla |
| 8–10 | nevratné — následky trvají, nezvrátí je nikdo |
Příklad: finanční 8 · práva 6 · povinnosti 6 · délka 9 · nevratnost 7 → (8+6+6+9+7) ÷ 5 = 7,2 = „velký dopad".
Kapitola 7
Kompas není průměr — je to vektorový součet
Živá ukázka · vektorový součet
Pravicovější (-39,2)
z 3 opatření
Přidejte cenový strop nebo odeberte reformu — a sledujte, že zásadní opatření přebije několik malých. Odklad formulářů střelkou nehne: nulový směr do součtu nic nepřidá.
Toto je cvičné opatření — u skutečného měření musí mít každá nenulová odpověď povinný komentář a zdroj, jinak ji systém nepustí k publikaci. Výpočet ukázky dělá tentýž kód jako u ostrých opatření.
Proč to tak je?
Prostý průměr by nechal deset technických novel přehlasovat jednu důchodovou reformu. Vážený součet dává každému opatření přesně tolik hlasu, kolik má dopadu. Pozice se navíc nikde neukládá — počítá se živě ze všech publikovaných opatření, takže je kdykoli přepočitatelná a ověřitelná.Do kompasu počítáme zákony a jejich novely. Vyhlášky ministerstev a nařízení vlády měříme stejnými pravidly a u každého z nich najdete jeho hodnocení, ale do kompasu ani do srovnání vlád je nezapočítáváme: u dřívějších vlád je zatím změřené nemáme, takže by šipky vlád srovnávaly nestejné věci. Až je doměříme, vrátíme je do kompasu u všech vlád najednou. Na hlavní stránce mají šipky všech vlád stejnou délku — ukazují směr, kterým zákony přijaté za danou vládu zemi posouvají, ne to, jak dlouho vládla.
Kapitola 8
Všechna kritéria mají stejnou váhu
Kritéria vstupují do osy rovným průměrem — každé má stejný hlas. Nepřidělujeme jim různé váhy „od stolu": rozhodnutí, že jedno kritérium je důležitější než druhé, by do měření vneslo skrytý úsudek. Rovný průměr je průhledný a přezkoumatelný — pozici opatření určuje hlavně to, která kritéria se ho týkají a jak silně, ne jejich vzájemné pořadí. Kdyby se toto pravidlo mělo někdy změnit, stane se tak jen novou, veřejně vyhlášenou verzí metodiky s přepočtem celé historie — nikdy tichou úpravou.
Externality — makroekonomický pohled
U každého opatření uvádíme obecné makroekonomické a společenské projevy, které s ním spojuje odborná literatura. Tato vrstva je bez skóre a bez stanoviska — popisujeme, nehodnotíme, do měření os nevstupuje.
Role AI a lidí
AI extrahuje fakta z primárních zdrojů a navrhuje odpovědi na otázky stromů — nikdy výsledné číslo. Analytik odpovědi ověřuje; skóre je vždy matematický důsledek. U každého měření vedeme verzi metodiky, komentáře, zdroje a auditní log.
Kapitola 9
Časté námitky
Není to celé stejně subjektivní? Někdo ty odpovědi zadává.
Ano, odpovědi na stromy vyžadují úsudek — proto je každá nenulová odpověď povinně doložena komentářem a zdrojem a je veřejně dohledatelná na detailu opatření (sekce „Jak jsme počítali“). Subjektivitu neodstraňujeme, ale zviditelňujeme: kdokoli může konkrétní odpověď rozporovat a výsledek si sám přepočítat.
Co kompas neříká?
Neříká, zda je vláda dobrá, ani jak splní sliby. Ukazuje jen směr a velikost posunu podle přijatých opatření. Neměří rétoriku, jednotlivé politiky ani kvalitu provedení zákonů.
Proč mají všechna kritéria stejnou váhu?
Protože jakékoli odstupňování vah by bylo úsudkem od stolu o tom, co je důležitější — a to do měření vnáší skrytou stranickost. Rovný průměr je průhledný a každý si výsledek přepočítá. Pozici opatření navíc určuje hlavně to, která kritéria se ho týkají a jak silně, ne jejich pořadí. Pravidlo lze změnit jen novou veřejnou verzí metodiky s přepočtem historie.
Kdo za měřením stojí a kdo smí metodiku změnit?
Metodika je veřejná a verzovaná; změnit ji lze jen novou verzí s přepočtem historie, nikdy tichou úpravou. Redaktor v pipeline pouze schvaluje publikaci — nemá jak změnit skóre, protože je počítá kód z odpovědí.
Jak citlivý je výsledek na jedno sporné hodnocení?
Osa opatření je průměr aktivních kritérií a kompas váží významem — jedna sporná odpověď u malé vyhlášky s ním prakticky nehne (vyzkoušejte si to v ukázce výše). U velkých reforem je rozklad odpovědí veřejný, takže spor je vidět a lze ho vést nad konkrétním kritériem.
Co dál
Nejlepší kontrola metodiky je podívat se, co s ní skutečně měříme.