POLITOMETR
Metodika Politometru · verze 1.0

Pravidla měření, která si může každý přepočítat

Autoritou Politometru je metodika — nikdy redaktor, administrátor ani AI. Stejná data + stejná metodika = stejný výsledek, dnes i za deset let. Historie se nepřepisuje; změna metodiky znamená novou verzi a přepočet.

Verze 1.0 zastřešuje dva výpočty: Směr obou os počítá kriteriální část PMP (13 kritérií, rovné váhy), Význam a Dopad pětifaktorové průměry. Každé skóre v databázi nese tuto verzi.

Jak se ze zákona stane bod na kompasu?

Celou metodiku shrnuje cesta o pěti zastávkách. Sledujte jeden skutečný zákon — důchodovou reformu (č. 417/2024 Sb.) — a pak si každou zastávku rozklikněte níže.

  1. Sbírka zákonů

    Zákon vstupuje na linku

    Každý vyhlášený předpis automaticky vstupuje do fronty — nic nevybíráme ručně, měříme reformy i technické vyhlášky.

  2. Rozpad

    Zákon se rozloží na opatření

    Jedna novela = často víc samostatných změn. Reforma se rozpadá na věk odchodu, valorizace a vdovské důchody — každé se měří zvlášť.

  3. Kontrolní stanoviště

    Opatření projede 13 kritérii

    Na každém stanovišti se odpovídá na standardizované otázky rozhodovacího stromu — každá nenulová odpověď musí mít komentář a zdroj.

  4. Výpočet

    Skóre spočítá algoritmus

    Nikdo nezadává výsledné číslo: směr × intenzita. Vyzkoušíte si to níže na cvičném opatření.

  5. Kompas

    Střelka se pohne

    Opatření přispěje do váženého vektorového součtu — reforma pohne kompasem víc než deset vyhlášek.

Kapitola 1

Měříme, neposuzujeme

Politometr neposuzuje, zda je opatření dobré, nebo špatné. Měří pouze, kam opatření posouvá stát oproti předchozímu stavu — vždy srovnáváme PŘED a PO, nikdy „správně/špatně". Zda je rozhodnutí správné, si určujete sami. Proto striktně oddělujeme tři vrstvy: výpočet, vysvětlení a očekávané důsledky (vzdělávací popis bez skóre a stanoviska).

Proč to tak je?

Jakmile by web říkal „dobře/špatně", přestal by být měřidlem a stal by se dalším názorem. Teploměr taky neradí, jestli se máte obléknout — jen spolehlivě ukazuje, kolik je stupňů.

Kapitola 2

Dvě osy = dvě univerzální otázky

Kdo rozhoduje o ekonomických zdrojích?

trh ↔ stát · veřejně vykládáme jako pravicovější levicovější

Kdo rozhoduje o způsobu života?

jednotlivec ↔ kolektivní pravidla · veřejně liberálnější konzervativnější

Ideologické pojmy jsou jen překladem pro čtenáře — měříme vždy konkrétní mechanismus (více/méně role státu, více/méně osobní svobody), ne nálepku.

Kapitola 3

Nikdo nezadává skóre. Přesvědčte se

Analytik ani AI nikdy neurčují výsledné číslo. Odpovídají pouze na standardizované otázky rozhodovacího stromu u jednotlivých kritérií a výsledek spočítá algoritmus: směr kritéria (−100 = k trhu / více svobody … +100 = ke státu / více pravidel) × intenzita (0–1, z rozsahu, trvalosti, závaznosti a objemu). Osa je pak váženým průměrem aktivních kritérií. Dva analytici se stejnými podklady musí dojít ke stejnému výsledku.

Živá ukázka · kritérium Veřejné výdaje

Cvičné opatření: „Stát zavádí nový příspěvek na bydlení pro mladé rodiny."

1 · Mění opatření veřejné výdaje?

2 · Jak velká změna to je?

← pravicovější · menší státlevicovější · větší stát →

Mírně levicovější (+27,5 ze −100…+100)

Výsledek = směr × intenzita. Změňte odpověď — střelka se přepočítá. Přesně tohle se děje u každého skutečného opatření; analytik nikdy nezadává výsledné číslo.

Toto je cvičné opatření — u skutečného měření musí mít každá nenulová odpověď povinný komentář a zdroj, jinak ji systém nepustí k publikaci. Výpočet ukázky dělá tentýž kód jako u ostrých opatření.

Kapitola 4

13 kritérií — principy, ne témata

Ekonomická osa má 8 kritérií, společenská 5. Každé měří jeden princip a má vlastní rozhodovací strom.

Ekonomická osa

Veřejné výdaje

utrácí stát víc, nebo míň?

Daňová a odvodová zátěž

platí lidé a firmy státu víc?

Přerozdělování

přesouvá zdroje mezi skupinami?

Regulace trhu

přibývá trhu pravidel a povinností?

Role státu

vstupuje stát do hry jako hráč?

Konkurence a tržní neutralita

hraje se podle stejných pravidel pro všechny?

Vlastnická práva a smluvní svoboda

smím se svým majetkem nakládat volně?

Odpovědnost jednotlivce vs. kolektiv

nese riziko jednotlivec, nebo všichni?

Společenská osa

Osobní autonomie

rozhoduje o mém životě víc stát?

Občanské svobody

smím říkat, scházet se, sdružovat se?

Soukromí

ví o mně stát víc, než musí?

Bezpečnost vs. svoboda

přibývá kontrol a donucení?

Veřejné normy

přibývá pravidel chování?

Proč to tak je?

Kritérium vždy měří princip, ne téma. Témata jako migrace, rodina nebo školství nejsou kritéria — promítají se do principů podle obsahu opatření (např. povinná registrace určité skupiny → občanské svobody + soukromí + bezpečnost). Jen tak je stejné měřítko použitelné na jakýkoli zákon.

Kapitola 5

Dvě veličiny každého opatření

Směr

kam opatření posouvá stát — obě osy, −100 … +100; slovně od „výrazně pravicové“ po „výrazně levicové“.

Význam

jak velký praktický dopad má (0–10): průměr dosahu, intenzity, délky účinku, fiskálního a systémového významu. Slovně: zanedbatelný · malý · střední · velký · zásadní.

Malé opatření může být ideologicky výrazné, ale s malým dopadem — a naopak. Proto se směr a význam měří odděleně.

Jak číst krajní hodnoty

−100 a +100 jsou teoretické maximum — nastaly by, jen kdyby všechna kritéria táhla naplno jedním směrem. Reálná opatření proto leží v užším pásmu; číslo samo o sobě není „známka", čte se přes slovní stupnici.

Kapitola 6

Dopad na jednotlivce

Vedle významu pro stát měříme i dopad na člověka, kterého se opatření týká. Počet dotčených osob se zde ignoruje — velkou skupinu zachycuje Význam.

FaktorCo měříŠkála
Finanční dopadzměna příjmů či výdajů člověka0–10
Změna právvznik, rozšíření nebo zánik práv0–10
Změna povinnostínové či zrušené povinnosti0–10
Délka účinkujak dlouho na člověka dopadá0–10
Nevratnostlze dopad vzít zpět?0–10
finančníprávapovinnostidélkanevratnostdopad na jednotlivce

Příklad: finanční 8 · práva 6 · povinnosti 6 · délka 9 · nevratnost 7 → (8+6+6+9+7) ÷ 5 = 7,2 = „velký dopad".

Kapitola 7

Kompas není průměr — je to vektorový součet

směrkam táhnevýznamjak velký dopadpříspěvek opatřenípozice = Σ příspěvků ÷ Σ vah

Živá ukázka · vektorový součet

levicovějšípravicovější

Pravicovější (-39,2)

z 3 opatření

Přidejte cenový strop nebo odeberte reformu — a sledujte, že zásadní opatření přebije několik malých. Odklad formulářů střelkou nehne: nulový směr do součtu nic nepřidá.

Toto je cvičné opatření — u skutečného měření musí mít každá nenulová odpověď povinný komentář a zdroj, jinak ji systém nepustí k publikaci. Výpočet ukázky dělá tentýž kód jako u ostrých opatření.

Proč to tak je?

Prostý průměr by nechal deset technických novel přehlasovat jednu důchodovou reformu. Vážený součet dává každému opatření přesně tolik hlasu, kolik má dopadu. Pozice se navíc nikde neukládá — počítá se živě ze všech publikovaných opatření, takže je kdykoli přepočitatelná a ověřitelná.

Kapitola 8

Všechna kritéria mají stejnou váhu

Kritéria vstupují do osy rovným průměrem — každé má stejný hlas. Nepřidělujeme jim různé váhy „od stolu": rozhodnutí, že jedno kritérium je důležitější než druhé, by do měření vneslo skrytý úsudek. Rovný průměr je průhledný a přezkoumatelný — pozici opatření určuje hlavně to, která kritéria se ho týkají a jak silně, ne jejich vzájemné pořadí. Kdyby se toto pravidlo mělo někdy změnit, stane se tak jen novou, veřejně vyhlášenou verzí metodiky s přepočtem celé historie — nikdy tichou úpravou.

Externality — makroekonomický pohled

U každého opatření uvádíme obecné makroekonomické a společenské projevy, které s ním spojuje odborná literatura. Tato vrstva je bez skóre a bez stanoviska — popisujeme, nehodnotíme, do měření os nevstupuje.

Role AI a lidí

AI extrahuje fakta z primárních zdrojů a navrhuje odpovědi na otázky stromů — nikdy výsledné číslo. Analytik odpovědi ověřuje; skóre je vždy matematický důsledek. U každého měření vedeme verzi metodiky, komentáře, zdroje a auditní log.

Kapitola 9

Časté námitky

Není to celé stejně subjektivní? Někdo ty odpovědi zadává.

Ano, odpovědi na stromy vyžadují úsudek — proto je každá nenulová odpověď povinně doložena komentářem a zdrojem a je veřejně dohledatelná na detailu opatření (sekce „Jak jsme počítali“). Subjektivitu neodstraňujeme, ale zviditelňujeme: kdokoli může konkrétní odpověď rozporovat a výsledek si sám přepočítat.

Co kompas neříká?

Neříká, zda je vláda dobrá, ani jak splní sliby. Ukazuje jen směr a velikost posunu podle přijatých opatření. Neměří rétoriku, jednotlivé politiky ani kvalitu provedení zákonů.

Proč mají všechna kritéria stejnou váhu?

Protože jakékoli odstupňování vah by bylo úsudkem od stolu o tom, co je důležitější — a to do měření vnáší skrytou stranickost. Rovný průměr je průhledný a každý si výsledek přepočítá. Pozici opatření navíc určuje hlavně to, která kritéria se ho týkají a jak silně, ne jejich pořadí. Pravidlo lze změnit jen novou veřejnou verzí metodiky s přepočtem historie.

Kdo za měřením stojí a kdo smí metodiku změnit?

Metodika je veřejná a verzovaná; změnit ji lze jen novou verzí s přepočtem historie, nikdy tichou úpravou. Redaktor v pipeline pouze schvaluje publikaci — nemá jak změnit skóre, protože je počítá kód z odpovědí.

Jak citlivý je výsledek na jedno sporné hodnocení?

Osa opatření je průměr aktivních kritérií a kompas váží významem — jedna sporná odpověď u malé vyhlášky s ním prakticky nehne (vyzkoušejte si to v ukázce výše). U velkých reforem je rozklad odpovědí veřejný, takže spor je vidět a lze ho vést nad konkrétním kritériem.

Co dál

Nejlepší kontrola metodiky je podívat se, co s ní skutečně měříme.