NařízeníEUEnergetikaOmezené podklady

Aktualizace kompenzací nepřímých nákladů EU ETS pro průmyslová odvětví

Nařízení vlády rozšiřuje okruh průmyslových odvětví oprávněných k čerpání státní kompenzace za nepřímé náklady EU ETS (promítnutí ceny emisních povolenek do cen elektřiny). Nově zahrnuje 22 průmyslových odvětví, takže celkový počet způsobilých skupin pro kompenzaci za rok 2025 dosáhne 36. Stávajícím odvětvím se zvyšuje maximální míra podpory z 75 % na 80 % způsobilých nákladů; nová odvětví mají nárok na 75 %. Novela reaguje na aktualizaci Pokynů Evropské komise (sdělení C/2026/196, prosinec 2025) a přidává alternativní cestu splnění energetické podmínky způsobilosti (pokrytí ≥ 30 % spotřeby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů).

č. 144/2026 Sb. · vydáno 13. 8. 2026 · Vláda Andreje Babiše (2025–)

Verdikt

Ekonomická osa

Mírně levicovější

Opatření zvětšuje roli státu v ekonomice.

levicovějšípravicovější

Společenská osa

Společensky vyvážené

Opatření do osobních svobod nezasahuje.

konzervativnějšíliberálnější

Podle metodiky PMP · měříme směr posunu, nehodnotíme správnost.

Proč právě tento verdikt

↑

Veřejné výdaje — Rozšiřuje státní kompenzace nepřímých nákladů EU ETS z 14 na 36 způsobilých skupin odvětví a zvyšuje míru podpory z 75 % na 80 %, tedy zvyšuje výdaje státu. Intenzita: roční program 0.65, vymezená skupina firem 0.45, střední objem 0.60, diskreční výdaj 0.70 → 0.6, po kalibraci 0.4.

Slabý vliv

↑

Konkurence a tržní neutralita — Selektivní podpora vybraných průmyslových odvětví (plasty, sklo, hutnictví, hnojiva aj.) zvýhodňuje je oproti ostatním firmám. Intenzita: sektorová selektivita 0.70, vymezený rozsah 0.45, střední význam 0.60, trvalost ročních kompenzací 0.65 → 0.6, po kalibraci 0.35.

Slabý vliv

Zbylých 11 kritérií metodiky se opatření netýká — do měření nevstupují.

Bez vlivu

Jak velké to je

Význam pro státMalý

Dopad na jednotlivce, kterého se týkáZanedbatelný

Koho se týkáVšichni · tisíce lidí

Co přesně tyto stupnice měří+

Význam pro stát = průměr pěti faktorů → malý (3,4 z 10)

Dosah — kolika lidí se týkátisíce lidí · 1 z 10

Intenzita změnyznatelná změna · 4 z 10

Délka účinkupřes deset let · 7 z 10

Fiskální význammiliardy ročně · 3 z 10

Systémová změnaparametrická úprava · 2 z 10

Dopad na jednotlivce = průměr pěti faktorů → zanedbatelný (0,8 z 10)

Finanční dopadžádný · 0 z 10

Změna právžádná · 0 z 10

Změna povinnostížádná · 0 z 10

Délka účinkuměsíce · 2 z 10

Nevratnostvratné změnou pravidla · 2 z 10

Každé slovo je pásmo pevné stupnice — co přesně která pásma znamenají, ukazuje metodika. Dopad na jednotlivce ignoruje počet dotčených osob (ten měří dosah). Hodnoceno podle metodiky v1.1.

Jak jsme počítali — každé číslo doložené

Analytik neurčuje výsledek. Odpovídá na otázky rozhodovacího stromu u každého kritéria (směr −100…+100 × intenzita 0–1); osy počítá algoritmus. Podrobně v metodice.

Veřejné výdaje+20,0 +

Směr: mírně ke státu+50

Intenzita (rozsah · trvalost · závaznost · objem)0,40

+50 × 0,40+20,0

Rozšiřuje státní kompenzace nepřímých nákladů EU ETS z 14 na 36 způsobilých skupin odvětví a zvyšuje míru podpory z 75 % na 80 %, tedy zvyšuje výdaje státu. Intenzita: roční program 0.65, vymezená skupina firem 0.45, střední objem 0.60, diskreční výdaj 0.70 → 0.6, po kalibraci 0.4. · zdroj

Konkurence a tržní neutralita+8,8 +

Směr: slabě ke státu+25

Intenzita (rozsah · trvalost · závaznost · objem)0,35

+25 × 0,35+8,8

Selektivní podpora vybraných průmyslových odvětví (plasty, sklo, hutnictví, hnojiva aj.) zvýhodňuje je oproti ostatním firmám. Intenzita: sektorová selektivita 0.70, vymezený rozsah 0.45, střední význam 0.60, trvalost ročních kompenzací 0.65 → 0.6, po kalibraci 0.35. · zdroj

Nepoužitá kritéria (11 z 13)+

E2 · Daňová a odvodová zátěž — měří změnu povinných plateb státubez signálu

E3 · Přerozdělování — měří přesun zdrojů mezi skupinami přes státbez signálu

E4 · Regulace trhu — měří změnu pravidel a zátěže pro trh a podnikáníbez signálu

E5 · Role státu — měří aktivní roli státu (vlastník/investor/garant)bez signálu

E7 · Vlastnická práva a smluvní svoboda — měří možnost nakládat s majetkem a uzavírat smlouvybez signálu

E8 · Odpovědnost jednotlivce vs. kolektiv — měří komu připadá ekonomické riziko a odpovědnostbez signálu

S1 · Osobní autonomie — měří možnost jednotlivce rozhodovat o vlastním životěbez signálu

S2 · Občanské svobody — měří svobodu projevu, shromažďování, spolčováníbez signálu

S3 · Soukromí — měří míru státního dohledu a sběru osobních datbez signálu

S4 · Bezpečnost vs. svoboda — měří rozsah donucovacích/kontrolních pravomocí státubez signálu

S5 · Veřejné normy — měří množství pravidel chování ve veřejném prostorubez signálu

Nepoužité kritérium = opatření tuto oblast nemění (analytik u něj nenašel žádný signál). Do výpočtu nevstupuje — osa se počítá jen z aktivních kritérií, aby ji nuly nerozřeďovaly. Že kritérium chybí, je tedy samo o sobě zjištění: vidíte celý rozhodovací prostor metodiky.

Výsledek os+

Ekonomická osa = průměr 2 aktivních kritérií → „Mírně levicovější“+14,4

Společenská osa — žádné aktivní kritérium0

Kriteriální metodika PMP — osa je rovný průměr aktivních kritérií (každé má stejnou váhu). Na kompasu se zobrazuje v měřítku −10…+10 (÷10).

Co to udělalo s kompasem · kontext

Do kompasu nevstupuje.

Kompas počítá jen zákony, které prošly Sněmovnou. Vyhlášky a nařízení měříme, ale u dřívějších vlád je zatím změřené nemáme — srovnání vlád by tak nebylo férové.

Fakta, zdroje a metadata+

Vyhlášeno: 13. 8. 2026
Účinnost: 14. 8. 2026 (s výjimkou prvního ustanovení)
Nová způsobilá odvětví: 22 nových, celkem 36 skupin způsobilých pro rok 2025
Příklady nových odvětví: Plasty, syntetický kaučuk, chemická vlákna, baterie a akumulátory, keramika, sklo, dřevotřísková deska, hnojiva, chemické sloučeniny, textil, hutnictví, mineralogický průmysl
Míra podpory — stávající odvětví: Zvýšena z 75 % na 80 % způsobilých nákladů
Míra podpory — nová odvětví: 75 % způsobilých nákladů
Forward cena EUA pro rok 2025: 1 728,74 Kč/t CO₂
Energetická podmínka způsobilosti: Energetický audit nebo certifikovaný systém hospodaření s energií; alternativně pokrytí ≥ 30 % spotřeby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů
Důvod novely: Aktualizace Pokynů EK k státní podpoře v EU ETS (sdělení C/2026/196, prosinec 2025)

primární textSbírka zákonů 144/2026 (e-Sbírka)
primární text144/2026 Sb. – Zákony pro lidi

Stav: Účinné
Účinnost od: 13. 8. 2026
Metodika: PMP · rovné váhyiSměr na osách vzniká z kriteriální metodiky PMP — osa je rovný průměr aktivních kritérií, každé má stejnou váhu. Význam pro stát a Dopad na jednotlivce se měří pěti faktory dle metodiky v1.1 — PMP je nenahrazuje.

Makroekonomický pohled

Očekávané důsledkyiProjevy opatření dopadající i mimo jeho přímé adresáty (ekonomika, trh práce, veřejné finance, společnost) — v ekonomii „externality“. Jde o obecné makroekonomické a společenské projevy, které s tímto typem opatření spojuje odborná literatura. Popisujeme je — nehodnotíme; do měření nevstupují.

EkonomickýEnergeticky náročné průmyslové podniky v nově zařazených odvětvích (plasty, baterie, keramika, sklo, hnojiva, textil, hutnictví aj.) mohou poprvé žádat o kompenzaci nepřímých nákladů ETS za rok 2025; stávající příjemci dostanou kompenzaci o 5 procentních bodů vyšší — celkové veřejné výdaje na program vzrostou v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč.
ExternalitaVyšší kompenzace nákladů ETS snižují cenový stimul průmyslu k urychlení dekarbonizace; alternativní energetická podmínka (30 % bezuhlíkové elektřiny) může naopak podpořit poptávku po obnovitelných zdrojích v průmyslových provozech.

Co dál

Prohlédnout další změřená opatření →Která strana hlasuje jako vy? →

Makroekonomický pohled

Očekávané důsledkyiProjevy opatření dopadající i mimo jeho přímé adresáty (ekonomika, trh práce, veřejné finance, společnost) — v ekonomii „externality“. Jde o obecné makroekonomické a společenské projevy, které s tímto typem opatření spojuje odborná literatura. Popisujeme je — nehodnotíme; do měření nevstupují.

EkonomickýEnergeticky náročné průmyslové podniky v nově zařazených odvětvích (plasty, baterie, keramika, sklo, hnojiva, textil, hutnictví aj.) mohou poprvé žádat o kompenzaci nepřímých nákladů ETS za rok 2025; stávající příjemci dostanou kompenzaci o 5 procentních bodů vyšší — celkové veřejné výdaje na program vzrostou v řádu stovek milionů až jednotek miliard Kč.
ExternalitaVyšší kompenzace nákladů ETS snižují cenový stimul průmyslu k urychlení dekarbonizace; alternativní energetická podmínka (30 % bezuhlíkové elektřiny) může naopak podpořit poptávku po obnovitelných zdrojích v průmyslových provozech.